|
Již anamnéza, která specifikuje potíže pacientky, může
odhalit i rizikové faktory vzniku rakovinového bujení a nasměrovat lékaře ke
stanovení správné diagnózy. Nádory ženských pohlavních orgánů provází spíše
nespecifické obtíže a bohužel mnoho zhoubných nádorů může růst zcela bez
projevů (asymptomaticky) až do pozdních stadií. Proto jsou zvláště v gynekologii
tak důležité preventivní prohlídky.
Vyšetřovací metody jsou různé podle toho který orgán je nutno vyšetřit.
Zevní genitál, pochva a povrch děložního čípku je přístupný zraku, vyšetření kolposkopem a okamžitému odběru stěru z tkáně. Sliznice
dutiny děložní, děloha, vejcovody a vaječníky jsou našemu zraku skryty a je nutné
kromě běžného gynekologického vyšetření použít
dalších vyšetřovacích metod (ultrazvuk, hysteroskopie, laparoskopie).
Nádorové buňky při svém množení uvolňují do krve specifické látky, které se
nazývají tumor markery (tumor=nádor,
markery=ukazatele). Jejich hladiny závisí na růstové aktivitě nádoru. Jedná se o
vyšetření pomocné a nelze říci, že pokud je hladina nádorových markerů
zvýšená pacient má jistě zhoubné onemocnění. Naopak v počátečních stadiích
zhoubného bujení mohou být hladiny nádorových markerů zcela normální. Vyšetření
je součástí vyšetřovacího schématu a neprovádí se samostatně. Dále vyšetření
tumor markerů slouží k monitorování úspěšnosti léčby a po jejím ukončení
může pozitivní výsledek signalizovat recidivu (opětné propuknutí choroby).
Provádí se zvláště vyšetření markeru CA125 (karcinom vaječníků), SCC (karcinom
děložního čípku) a dalších (CEA, C19-9, C 15-3,...).
U zhoubných nádorů nebo při podezření na ně, je nutné před operací vyšetřit
rozsah onemocnění: zda nejsou postiženy okolní orgány, mízní uzliny a zda již
nejsou založeny metastázy. Jedná se hlavně o vyšetření
močového měchýře, močovodů, konečníku, střeva,
jater, plic a kostí. Z vyšetřovacích metod se používá rentgen,
ultrazvuk, počítačová
tomografie a endoskopické metody.
Přestože je někdy diagnóza zhoubného nádoru vysoce pravděpodobná, s jistotou to
můžeme říci až po odběru vzorku z podezřelé tkáně (nazývá se biopsie)
či po odnětí postiženého orgánu a diagnózu stanoví histologické vyšetření
(patolog pod mikroskopem vyšetří tkáň, popíše druh nádoru a zda se jedná o nádor
zhoubný či nezhoubný). Toto vyšetření se často provádí již během operace a jeho
výsledek rozhoduje o rozsahu operace - (vyšetření se nazývá peroperační biopsie).
|
