|
Název laparoskopie lze přeložit jako "pohled do dutiny břišní".
V dnešní době má nezastupitelné místo při vyšetření (a léčbě) řady
chorobných stavů.
Definice:
Je metoda mimimální invazivní chirurgie, kdy je přístup do dutiny břišní
zajištěn pomocí trokarů zavedených skrz stěnu břišní. Do těchto "trubiček"
se zavádí optika a operační nástroje. Optika s kamerou zobrazí dutinu břišní a
orgány na obrazovce monitoru.
Důvody (indikace) pro provedení diagnostické laparoskopie:
- vyšetření příčiny sterility
- podezření na mimoděložní těhotenství
- vyšetření bolestí v pánvi z neznámé příčiny
- odlišení zánětu gynekologických orgánů a jiných orgánů v malé pánvi
- podezření na nádor aj.
Provedení:
 Operace se provádí v celkovém znecitlivění. Po dezinfekci kůže břišní stěny se
provede asi 1,5 cm dlouhý řez v kůži těsně pod pupkem. Tímto přístupem se pak
pomocí plnící jehly zavede plyn (kysličník uhličitý) do dutiny břišní. Poté se
stejnou cestou zavede trokar (zavaděč - trubička) síly 10 mm a skrz něj optika,
pomocí které vyšetřující (operatér) sleduje operační pole na obrazovce. Během
operace automatika udržuje stálý tlak plynu v dutině břišní, aby byl zaručena
přehlednost a prostor.
Takto lze prohlédnout dutinu břišní a stav orgánů - dělohy,
vejcovodů, vaječníků, střev, červovitého přívěsku (appendixu), jater.
Diagnostikovat můžeme přítomnost výpotku, hnisu, krve, srůstů, zánětu, nádorů,
mimoděložního těhotenství, endometriózy a řady dalších chorobných stavů.
Výhodou je též možnost odběru vzorků (hnis, tkáně-biopsie) a hlavně možnost
řadu chorob přímo vyřešit laparoskopickou operací (mimoděložní těhotenství,
srůsty, cysty). Pokud není indikován žádný výkon v dutině břišní operace končí.
Trokary ze stěny břišní jsou vytaženy a plyn je vypuštěn. Kožní řezy se šijí
několika stehy.
Při operační laparoskopii se začíná stejně jako při laparoskoii
diagnostické. Dle druhu operačního zákroku se pak volí počet a velikost dalších
pomocných vpichů pro nástroje. Jedná se o jeden, dva až tři pomocné asi 0,5 až 1
cm dlouhé kožní řezy v podbřišcích, do kterých se zavádějí trokary (trubičky)
pro operační nástroje. Laparoskopické nástroje umožňují širokou škálu úkonů -
střihání, řezání, stavění krvácení, šití, oplachování, odsávání,
použití laseru a další. Všechny laparoskopické nástroje jsou konstruovány tak, aby
"prošly" trokary, které jsou zavedené skrz stěnu břišní. Touto cestou
také prochází všechno, co je nutné z dutiny břišní odstranit.
Pooperační průběh:
Obvykle je pacientka v den operace plně mobilní. Po provedení pouze
diagnostické laparoskopie je většina pacientek schopna propuštění ještě v den
operace. Po operačním zákroku pak závisí na délce i rozsahu operace a zdravotním
stavu pacientky. Dle toho se pak prodlužuje délka hospitalizace. To, za jak dlouho jsou
pacientky po zákrocích propouštěny z nemocnice domů, se může lišit na jednotlivých
pracovištích.
Komplikace laparoskopie:
1. nebezpečí perforace a poranění střeva a velké předstěry
(omenta)
- pravděpodobnost se zvyšuje po předchozích břišních operacích, zvláště bylo-li
komplikované hojení rány
2. komplikace při zavádění plynu do dutiny břišní
(tedy insuflace = vpravení plynu CO2 do dutiny břišní)
- insuflace CO2 do nesprávných tělních prostor
- možnost plynové embolie (vmetku)
3. plynová embolie
- CO2 je bezpečný plyn, rozpustný v tělových tekutinách a musí být
aplikován za daných bezpečnostních podmínek
4. krvácení
- může nastat z pomocných vpichů v podbřišku
5. poranění břišních orgánů (ostré, tepelné)
- speciální ochranný systém - konstrukce používaných nástrojů, by tomuto měla
zabránit
6. změny ve vnitřním prostředí
- možné zvýšení obsahu CO2 v krvi, ev. snížení obsahu O2 (kyslíku)
je monitorováno během operace průběžně
|
