Abdominální hysterektomie

Abdominální hysterektomie (hysterectomia abdominalis) - vynětí dělohy břišní cestou

Abdominální hysterektomie je jedna z nejčastěji prováděných gynekologických operací.  Odstraňuje se při ní děloha, a to samostatně (tzv. prostá hysterektomie) nebo s adnexy (= děložní přívěsky, tj. vejcovody a vaječníky) - tzv. totální hysterektomie. Adnexa odstraňujeme u všech onkologických indikací (tzn. že důvodem k operaci je zhoubný nádor) a při nálezu patologie (= chorobné změny) na adnexech, jako je např. endometriosa, cysta, hydrosalpinx a jiné. Zdravá adnexa se vyjímají u žen po cca 47. roce věku s tím, že bezprostředně po operaci je nasazena hormonální substituční léčba, tzn. že hormony dosud produkované vaječníky jsou ženě podávány ve formě léků, čímž je hormonální funkce vaječníků nahrazena. Odstranění zdravých adnex se provádí jen s informovaným souhlasem pacientky. V onkologii se užívá tzv. radikální hysterektomie, kdy je spolu s dělohou a adnexy odstraněna i část pochvy, děložní vazy a mízní uzliny, do kterých odtéká míza z vnitřních pohlavních orgánů, ev. hysterektomie rozšířená o odstranění červovitého přívěsku (apendixu) a velké předstěry (omenta). 

Důvody operace (indikace)

• děložní myomy (tj. uzly z děložní svaloviny, které mohou způsobovat silné, nepravidelné krvácení nereagující na léčbu)
• onemocnění děložní sliznice (endometria) jako polypy, přednádorové změny (prekancerosy) a počáteční stádia rakoviny
• změny na děložním čípku (tzv. dysplasie) a počáteční stádia rakoviny děložního čípku
• krvácení z dělohy nereagující na hormonální léčbu
• endometrióza
• poranění dělohy
• závažné komplikace v porodnictví (např. neztišitelné poporodní krvácení, prasknutí dělohy, vrostlá placenta aj.)

Provedení operace

1. Otevření dutiny břišní (laparotomie). Volí se buď tzv. dolní střední laparotomie, kdy je řez veden od pupku ke sponě stydké, nebo tzv. Pfannenstielův řez, příčný řez v podbřišku na hranici stydkého ochlupení. Dutina břišní se otevírá po jednotlivých vrstvách, tj. kůže - podkoží - povázka svalová (fascie) - břišní svalstvo - pobřišnice (peritoneum).   
2. operace na děložních přívěscích - vejcovodech a vaječnících - pokud je součástí operace
3. obnažení dělohy, tzn. od děložního fundu směrem dolů k děložnímu hrdlu oddělujeme dělohu od všech vazů, které ji udržují ve své poloze v pánvi, od močového měchýře a od cév, které ji zásobují krví.
4. vlastní vynětí dělohy odstřižením od pochvy a následné sešití pochvy (vytvoření tzv. poševního pahýlu) , který se fixuje na pánevní vazy
5. ošetření rané plochy vzniklé odstraněním dělohy
6. prohlédnutí všech přístupných orgánů dutiny břišní a následné uzavření břišní stěny

Pooperační průběh a následná péče

V operační a první pooperační den dostává pacientka infuse (je-li schopna pít sama, pak hojně tekutiny), dle její vlastní potřeby analgetika na tlumení bolesti. Od druhého dne přecházíme na kašovitou stravu, podáváme léky podporující a obnovující činnost střev, ev. čípky, popř. malé klysma. Stolice se obnovuje cca 2.-3. den po operaci. Dalších několik dní podáváme pacientce dietní, nedráždivou, snadno stravitelnou stravu. Na normální jídlo je převedena zhruba do týdne.
Dbáme na časné vstávání pacientky - již první pooperační den v doprovodu sestry vstává k umyvadlu, projde se po pokoji, dojde si na toaletu, do sprchy, začíná první nenáročné pooperační cvičení zejména s dolními končetinami a dechové cvičení. To vše, abychom zabránili žilním komplikacím po operaci. Již třetí, čtvrtý den je pacientka při normálním průběhu soběstačná, je schopna sama se plně pohybovat.
Je-li operační rána zašita nevstřebatelným materiálem, vyjímáme 6. - 7. den stehy a krátce nato je pacientka propuštěna do domácí péče. Ke kontrole se dostavuje za 4 - 6 týdnů po operaci, obvykle již ke svému obvodnímu gynekologovi, který zváží další postup (např. je-li vhodná lázeňská léčba, hormonální substituce aj.) Pracovní neschopnost ukončujeme (dle stavu pacientky a charakteru její práce) cca po šesti až osmi týdnech.

Co se po operaci mění?
Podstoupila-li žena prostou hysterectomii, tj. byla-li jí odoperována pouze děloha, již nikdy nebude menstruovat a nemůže otěhotnět. Její hormonální stav je beze změny, tj. hormonální funkce vaječníků nejsou operací narušeny a budou postupně vyhasínat tak, jako by žena operována nebyla. Pohlavní život není operací ovlivněn.       
Po totální hysterektomii, tj. po odnětí dělohy i vaječníků žena rovněž nemenstruuje a nemůže otěhotnět. Vyoperování vaječníků způsobí náhlý pokles ženských pohlavních hormonů, což má za následek (zejména u mladších žen, kde byly vaječníky ještě plně funkční) nástup přechodových příznaků, jako návaly horka, pocení, bušení srdce, bolesti hlavy, poruchy spánku, změny nálady aj. Proto se (není-li kontraindikace) co možná nejdříve nasazuje tzv. hormonální substituční léčba.

Komplikace

• v průběhu operace - vyplývají z vlastní operace (např. poranění močového měchýře, močovodů, konečníku či střevních kliček) či z celkové narkosy, ve které se operace obvykle provádí. 
• v časném pooperačním období hrozí tromboembolie (ucpání cévy vmetkem - trombem), infikování rány a její špatné hojení, krvácení do dutiny břišní, či z poševního pahýlu ven pochvou
• v místě nad poševním pahýlem v dutině břišní se může vytvořit zánětlivé zduření (infiltrát), které se vstřebává poměrně dlouho a může působit neurčité obtíže (pocity tlaku, nucení k močení apod.)